SVĚŘENSKÝ FOND VS. PŘÍMÝ PŘEVOD FIRMY

Při úvahách o nástupnictví či zabezpečení majetku společnosti se podnikatelé v České republice stále častěji obracejí k institutu svěřenského fondu (SF) jakožto alternativě k přímému převodu vlastnických práv. Obě varianty s sebou nesou specifické právní a fiskální konsekvence, pozitiva a negativa, jež je nezbytné důkladně posoudit pro nalezení nejvhodnějšího řešení dané situace.

Definice a právní úprava svěřenského fondu v ČR

• Definice: Svěřenský fond představuje soubor vyčleněného majetku, který nemá vlastní právní subjektivitu, nýbrž je spravován svěřenským správcem pro konkrétní účel. Stěžejní myšlenkou je, že aktiva vložená do SF již nejsou majetkem zakladatele, správce ani osoby obmyšlené; nabývají status “majetku bez majitele”.
• Právní rámec: Svěřenský fond je poměrně nový prvek v českém právním systému, který byl zaveden s účinností nového občanského zákoníku (NOZ) v roce 2014. SF vzniká za života zakladatele (na základě smlouvy), anebo po jeho skonu (prostřednictvím pořízení pro případ smrti, např. závěti), a to ke dni jeho registrace v evidenci svěřenských fondů. Režim fungování fondu se opírá o statut, což je zakládací 
• Listina (vyhotovená formou notářského zápisu), jež stanovuje pravidla pro správu majetku a definuje okruh obmyšlených osob.
• Role osob:
• Zakladatel: Subjekt, který zřizuje svěřenský fond a převádí do něj majetek. Stanovuje pravidla pro správu fondu prostřednictvím statutu a může si vyhradit určitou míru dohledu nad chodem fondu.
• Svěřenský správce: Osoba, která drží a spravuje majetek ve prospěch fondu. Je povinna jednat v souladu se statutem a s maximální péčí v zájmu obmyšlených osob.
• Obmyšlený (Beneficient): Osoba, která má právo na plnění z fondu (např. podíl na zisku společnosti, renty) za podmínek určených ve statutu.

Český svěřenský fond, ačkoli se inspiruje institutem trustu angloamerického práva, vykazuje odlišné právní rysy, zejména statut “majetku bez majitele” a podrobnou zákonnou úpravu. To přináší jak flexibilitu, tak specifické problémy v oblasti souladu s regulatorními požadavky, jež se u přímých převodů vlastnických práv nevyskytují. Absence vlastnického subjektu u majetku ve SF implikuje, že je tento majetek chráněn před věřiteli zakladatele i obmyšlených osob, pokud byl fond ustaven korektně a nikoli s úmyslem poškodit věřitele. Tato ochrana ovšem není bezvýjimečná a může být zpochybněna, pokud byl záměrem při zřízení fondu úmysl zkrátit věřitele. Z toho plyne, že SF nepředstavuje jednoduché řešení pro ochranu majetku, nýbrž sofistikovaný právní nástroj, který vyžaduje precizní nastavení a trvalé dodržování regulatorních požadavků. Ačkoli kvalitní a praxí ověřená právní úprava skýtá určitou míru předvídatelnosti, “neustálé novelizace” a “plánované změny pro léta 2025/2026” zdůrazňují nutnost permanentního odborného právního poradenství pro orientaci v proměnlivých předpisech a zajištění stability fondu.

Výhody a nevýhody svěřenského fondu pro firmu

Výhody svěřenského fondu:

• Ochrana aktiv: SF umožňuje oddělit majetek rodinný od majetku podnikatelského, a tím chránit aktiva před potenciálními riziky, jako jsou exekuce, úpadek nebo důsledky rozvodového řízení.
• Mezigenerační transfer majetku: Zajišťuje hladký přechod rodinného majetku nebo podniku na další generaci. Umožňuje omezit přímé nakládání s majetkem nezkušenými či nezletilými dědici a garantovat naplnění přání majitele i po jeho smrti.
• Kontinuita a dlouhodobé plánování: Svěřenský fond může existovat až po dobu 100 let, což zajišťuje dlouhodobou kontinuitu podnikatelské činnosti a správu majetku v souladu s vůlí zakladatele po mnoho generací.
• Flexibilita a omezená transparentnost: Statut fondu lze flexibilně upravit pro různé účely (osobní, rodinné, podnikatelské, charitativní, investiční). SF poskytuje jistou, avšak limitovanou míru anonymity, neboť majetek ve fondu není vlastněn konkrétní osobou. Nicméně, skutečný vlastník musí být zapsán do evidence skutečných majitelů.
• Specifické daňové výhody: Vložení majetku do svěřenského fondu nepodléhá dani z nabytí nemovitých věcí. Příjmy z majetku fondu (z kapitálu) mohou být za splnění určitých podmínek osvobozeny od daně pro beneficienta, zejména pokud majetek do fondu vložil on sám nebo osoba jemu blízká.

Nevýhody svěřenského fondu:

• Absence přímého vlastnictví: Majetek vyčleněný do svěřenského fondu přestává být vlastnictvím zakladatele.
• Komplikovanost a náklady spojené se založením: Zřízení SF je složitější a časově náročnější než například založení společnosti ručením omezeným, což se může projevit i ve vyšších nákladech vzhledem k individuálnímu nastavení a požadavku notářského zápisu.
• Zdanění: Svěřenský fond je samostatným daňovým subjektem, který podléhá standardnímu zdanění daní z příjmů právnických osob (ve výši 21 %). Zisky fondu se daní na úrovni fondu, přičemž následné výplaty obmyšleným ze zisku fondu podléhají 15% srážkové dani.
• Transparentnost a regulatorní imperativy: Svěřenský správce je “povinnou osobou” ve smyslu AML zákona a je povinen provádět identifikaci a kontrolu klienta, zjišťovat skutečné majitele a hlásit podezřelé transakce. Od roku 2021 platí povinnost registrovat všechny SF a jejich skutečné majitele v Evidenci skutečných majitelů, která je veřejně přístupná. Porušení těchto povinností je spojeno s citelnými sankcemi, včetně zablokování hlasovacích práv k podílům v obchodních korporacích držených ve fondu.
• Riziko napadení fondu: SF nepředstavují nedotknutelnou “černou schránku”. Český právní řád poskytuje věřitelům nástroje k napadení vyčlenění majetku (např. institut odporovatelnosti), pokud byl záměrem při založení fondu úmysl poškodit věřitele.

Svěřenský fond nabízí unikátní ochranu majetku a výhody pro plánování nástupnictví díky oddělení vlastnických práv od kontroly. To ovšem s sebou nese složitost, průběžné plnění regulatorních požadavků a daňové aspekty, které se odlišují od přímého vlastnictví. Jedná se o účinný nástroj, nikoli o jednoduché řešení, jenž vyžaduje odborné poradenství.

Srovnání s přímým převodem (prodej/darování)

Svěřenský fond a přímý převod podniku (formou prodeje nebo darování) představují dva rozdílné přístupy ke správě majetku a nástupnictví.

Přímý převod (prodej/darování):

• Jednoduchost: Je administrativně méně náročný a rychlejší k realizaci, zejména u menších společností nebo méně komplexních majetkových struktur.
• Přímé vlastnictví: Nabyvatel získává přímé vlastnické právo a plnou kontrolu nad společností/majetkem.
• Limitovaná ochrana majetku: Majetek zůstává součástí osobního majetku nabyvatele a je vystaven jeho osobním rizikům (exekuce, rozvod, nezdary v podnikání).
• Daňové aspekty: Darování je osvobozeno od daně darovací, avšak může podléhat oznamovací povinnosti. Prodej podléhá dani z příjmů, s možností osvobození při splnění časového testu.

Svěřenský fond:

• Komplexnost: Zřízení a správa SF je složitější a vyžaduje specializované právní a daňové poradenství.
• Oddělení vlastnictví a správy: Majetek je vyčleněn a spravován správcem pro definovaný účel, což poskytuje solidní ochranu před riziky. Zakladatel si může ponechat vliv na správu, avšak ztrácí přímé vlastnické právo.
• Dlouhodobá kontrola a účelovost: Umožňuje zakladateli definovat dlouhodobá pravidla pro nakládání s majetkem a jeho využití i po jeho smrti, což u přímého převodu není možné.
• Daňové aspekty: SF je daňovým subjektem (platí daň z příjmů právnických osob). Příjmy z fondu obmyšleným podléhají srážkové dani, nicméně některé kapitálové výplaty mohou být osvobozeny.

Srovnání Svěřenského fondu a Přímého převodu firmy

Závěr

Rozhodnutí mezi svěřenským fondem a přímým převodem podniku je strategické povahy a odvíjí se od konkrétních cílů podnikatele – ať už se jedná o ochranu majetku, zajištění plynulé sukcese nebo daňovou optimalizaci. Svěřenský fond, ačkoli jeho zřízení a správa jsou složitější, přináší jedinečné výhody v oblasti dlouhodobého plánování, ochrany majetku a správy budoucích generací. Přímý převod je sice jednodušší, avšak postrádá robustní ochranu a flexibilitu SF. Pro optimální volbu je nezbytná hloubková analýza situace a konzultace se zkušenými právními a daňovými poradci.

V Advokátní kanceláři Petráš Rezek se dlouhodobě věnujeme právnímu poradenství v oblasti svěřenských fondů, nástupnictví, ochrany majetku a převodů firem. Pomáháme klientům zvolit řešení, které odpovídá jejich konkrétní situaci, rodinným vztahům i dlouhodobým podnikatelským cílům. Pokud řešíte, zda je pro vás vhodnější svěřenský fond, přímý převod firmy nebo jiná forma ochrany majetku, rádi vám pomůžeme najít bezpečné a promyšlené řešení.