ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ A JEHO ÚSKALÍ

ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ A JEHO ÚSKALÍ – CHYBY, KTERÉ SE ZAMĚSTNAVATELŮM PRODRAŽUJÍ

Správné odměňování zaměstnanců je základní povinností každého zaměstnavatele. Přesto právě oblast mezd a platů patří k nejčastěji kontrolovaným v rámci inspekcí práce, a to z důvodu soustavného porušování povinností na straně zaměstnavatelů. Podle roční zprávy SÚIP za rok 2024 zjistily inspektoráty při kontrolách pracovněprávních předpisů vůbec nejvíce nedostatků v oblasti odměňování zaměstnanců. Typickými prohřešky jsou nevyplácení mzdy včas a v plné výši, obcházení zákonných minimálních a dříve rovněž zaručených mezd nebo neposkytování zákonných příplatků za práci přesčas, o víkendech či v noci.

Minimální mzda představuje státem stanovenou nejnižší přípustnou odměnu za práci a má chránit zaměstnance před vykořisťováním. Zaručená mzda pak zajišťovala minimální tarify podle složitosti práce. I když byl dřívější systém zaručených mezd v roce 2023 zčásti zrušen rozhodnutím Ústavního soudu a od 1. 1. 2025 byl zcela zrušen i v rámci zákona, princip spravedlivé odměny za práci stejné hodnoty nadále platí. Nerespektování těchto pravidel má vážné důsledky – narušuje sociální smír a vede k právním a ekonomickým postihům. SÚIP při kontrolách důsledně sleduje, zda zaměstnavatelé dodržují alespoň minimální mzdu a u obdobných pozic nevyplácejí bez objektivního důvodu výrazně odlišné odměny (což by mohlo znamenat diskriminaci).

Samostatnou kapitolou jsou rozdíly v odměňování mužů a žen. GPG (Gander Pay Gap) je situace, kdy dochází k diskriminaci na základě pohlaví v oblasti odměňování za práci. Přestože je u nás uzákoněná rovnost v odměňování rozdíly mezi odměňováním mužů a žen stále existují, a to značné. Zaměstnavatelé budou nuceni nejpozději v roce 2026 tento problém vyřešit. Přípravy na nápravu by zaměstnavatelé však měli zahájit již nyní.

Jaké konkrétní chyby inspektoři odhalují?

Z praxe lze jmenovat například:

• Pozdní vyplácení mzdy nebo její krácení. Zákoník práce ukládá vyplatit mzdu nejpozději do konce následujícího měsíce po měsíci, ve kterém zaměstnanci právo na mzdu vzniklo. Mnoho zaměstnavatelů ale tuto povinnost porušuje – SÚIP v roce 2024 zaznamenal stovky případů, kdy zaměstnavatel neuhradil mzdu v termínu nebo ji nevyplatil celou. Tím porušuje § 141 zákoníku práce a vystavuje se riziku pokuty. Zaměstnanci navíc v takovém případě mohou okamžitě zrušit pracovní poměr a žádat náhradu mzdy.

• Mzda pod minimem či bez příplatků. Inspektoři často zjišťují, že zaměstnanci dostávají méně než minimální mzdu, případně jim nejsou propláceny zákonné příplatky (např. +25 % za přesčas, +10 % za práci v noci, +100 % průměrného výdělku nebo náhradní volno za práci ve svátek). Minimální mzda plní motivační a sociální funkci – má zajistit alespoň základní důstojnou odměnu za práci. Jejím obcházením zaměstnavatel riskuje sankce a dopouští se přestupku.

• Nedodržení zaručené mzdy / nerovné odměňování. Ačkoliv pevné stupně zaručené mzdy byly zrušeny, zákoník práce stále vyžaduje rovné odměňování za stejnou práci či práci stejné hodnoty (§ 110 ZP). V jednotkách případů SÚIP odhalil, že zaměstnavatel platil dvěma srovnatelným zaměstnancům odlišnou mzdu bez legitimního důvodu. Častěji kontroloři narážejí na tzv. doložky o mlčenlivosti o výdělcích – tedy ujednání v pracovních smlouvách, která zakazují zaměstnancům mluvit o svých mzdách. Takové ujednání je od roku 2023 neplatné, pokud brání zaměstnanci domoci se rovného zacházení a od 1. 6. 2025 zakázané přímo dle ustanovení § 346a ZP. Zaměstnavateli, který by zaměstnance nutila tajit informace o mzdě, hrozí pokuta až 400.000 Kč.

SÚIP své kontroly cílí zejména na odvětví, kde jsou problémy nejčastější – pohostinství, maloobchod, stavebnictví či bezpečnostní služby. Například v roce 2023 bylo z podnětu zaměstnanců v oblasti mezd zahájeno přes 1 500 kontrol, což ukazuje, že právě nevyplacené či nízké mzdy nejvíce motivují zaměstnance k ohlášení problému. Důsledky porušení předpisů o odměňování mohou být citelné: kromě povinnosti doplatit dlužné částky hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 2 mil. Kč za každého postiženého zaměstnance (dle zákona o inspekci práce).

Jak předejít chybám?

• Mějte v pořádku mzdovou agendu. Výše mzdy musí být sjednána v pracovní smlouvě nebo stanovena vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo určena mzdovým výměrem. Dodržujte minimální mzdu (nejen základní sazbu, ale i odpovídající navýšení pro zkrácené úvazky) a dbejte na spravedlivé ohodnocení práce jak mezi muži a ženami, tak mezi zaměstnanci konajícími stejnou práci. Pokud stejnou činnost vykonává více lidí, neměly by být nepřiměřené rozdíly v jejich odměně bez objektivního důvodu.

• Vyplácejte mzdy včas a transparentně. Nastavte si interní procesy tak, aby všichni zaměstnanci dostali výplatu ve stanoveném termínu. Poskytujte také písemné výplatní lístky s rozpisem všech složek mzdy, je to povinnost ze zákona (§142 ZP) a předejdete tím nedorozuměním a ukážete, že nic neskrýváte.

• Kontrolujte a hraďte příplatky a přesčasy. Ujistěte se, že systém výpočtu mezd zahrnuje i nároky na příplatky za práci v noci, o víkendu,  ve svátky, za přesčasy či za práci ve ztížených podmínkách. Tyto nároky jsou dané zákonem a jejich nevyplácení je porušením, které inspekce snadno zjistí.

Máte pochybnosti, zda je u vás odměňování v souladu se všemi právními požadavky? Kontaktujte naši advokátní kancelář – provedeme právní audit mezd a pracovních smluv ve vaší společnosti. Na základě zjištění vám poradíme, jak napravit případné nedostatky (například upravit vnitřní mzdové předpisy nebo odstranit diskriminační ujednání) a tím se vyhnout sankcím ze strany inspekce práce. Investice do prevence v oblasti mezd je vždy levnější než následné pokuty či zdlouhavé soudní spory se zaměstnanci.