KUPUJETE FIRMU. NEKUPUJETE S NÍ I TRESTNĚPRÁVNÍ PROBLÉM?

Kupujete prosperující společnost. Čísla sedí, smlouvy jsou v pořádku a právní due diligence neukázala nic, co by transakci zastavilo. O půl roku později ale policie začne prověřovat zakázku z doby před akvizicí. Jednání se odehrálo dávno před vaším příchodem. Přesto už problém patří firmě, kterou dnes vlastníte.

Trestněprávní riziko se v M&A často hledá až ve chvíli, kdy se objeví konkrétní podezření. To může být pozdě. U koupě společnosti totiž nestačí vědět, jaké má dluhy, smlouvy nebo soudní spory. Má smysl vědět také to, jakým způsobem své zakázky získávala, komu platila provize, jak pracovala s veřejným sektorem a co se v minulosti dělo uvnitř jejího managementu.

Nový vlastník neznamená novou společnost

Nejjednodušší je situace při koupi podílu nebo akcií. Investor nekupuje „novou“ právnickou osobu. Mění se vlastník, ale cílová společnost zůstává stejnou právnickou osobou se stejnou historií.

Pokud tedy společnost před akvizicí spáchala trestný čin a jsou splněny podmínky její trestní odpovědnosti, samotná změna společníka nebo akcionáře tuto historii nemaže. Nový investor sice osobně neodpovídá jen proto, že firmu koupil, ale ekonomické a reputační následky trestního řízení mohou dopadnout právě na majetek, který právě získal.

Jinými slovy: při share dealu můžete koupit firmu, jejíž trestněprávní problém už existuje, jen o něm zatím nikdo neví.

A co fúze nebo jiná přeměna?

Tady je zákon ještě výslovnější. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob stanoví, že trestní odpovědnost právnické osoby přechází na všechny její právní nástupce. Pokud je nástupců více, soud při ukládání sankce zohledňuje mimo jiné rozsah převedených výnosů, užitků a jiných výhod a také to, kdo pokračuje v činnosti, v souvislosti s níž byl trestný čin spáchán.

Ani zánik původní společnosti při přeměně proto není jednoduchou cestou, jak se starého trestního rizika zbavit. Pokud už bylo proti právnické osobě zahájeno trestní stíhání, zákon navíc její zrušení, přeměnu nebo zánik zásadně omezuje a připouští je jen za zákonem stanovených podmínek.

Překvapení roku 2026: pozor i na převod části byznysu

Ještě zajímavější je aktuální judikatura Nejvyššího soudu. Trestní kolegium v červnu 2026 schválilo právní větu, podle níž může k přechodu trestní odpovědnosti dojít za určitých okolností také při tzv. singulární sukcesi, tedy nikoliv pouze při klasickém univerzálním právním nástupnictví.

To neznamená, že každá koupě závodu, části závodu nebo jednotlivých aktiv automaticky přenese na kupujícího trestní odpovědnost prodávajícího. Nejvyšší soud požaduje posoudit konkrétní okolnosti: zejména objem a charakter převáděných práv a povinností, jejich význam pro původní společnost a také to, zda převod nesledoval snahu uniknout potenciální trestní sankci.

Pro kupujícího je ale zpráva jasná: trestněprávní due diligence dnes není relevantní jen u koupě akcií nebo podílu. U významného převodu byznysu nebo aktiv je potřeba přemýšlet i nad tím, zda spolu s nimi nepřebíráte více, než ukazuje účetní rozvaha.

Co běžná due diligence často neukáže

Klasická právní due diligence se obvykle zaměřuje na odhalení žaloby, zástavy, významné smlouvy, pracovní vztahy nebo regulatorní povolení. Trestněprávní riziko ale často neleží v jedné smlouvě. Leží ve způsobu, jakým firma skutečně fungovala.

Představte si stavební společnost, která posledních pět let velmi úspěšně získává veřejné zakázky. Ve smlouvách nic podezřelého není. Teprve při detailnějším pohledu zjistíte, že část obchodů zajišťoval externí poradce s vysokým success fee a nejasně popsanými službami.

Nebo výrobní firmu, která má perfektní hospodářské výsledky, ale opakovaně používá dodavatele s minimální historií a fakturuje přes ně obtížně doložitelné poradenské nebo marketingové služby.

Nebo společnost, ve které před rokem proběhlo interní oznámení proti obchodnímu řediteli. Formálně bylo uzavřeno bez zjištění. Nikdo už ale neví, kdo jej vyšetřoval, jaké důkazy viděl a proč k tomuto závěru dospěl.

Právě takové věci mohou být při akvizici důležitější než další revize standardní obchodní smlouvy.

Co bychom při trestněprávní due diligence prověřovali

Nejde o to před každou transakcí rozjet forenzní vyšetřování celé historie firmy. Rozsah kontroly má odpovídat velikosti transakce, odvětví a rizikovému profilu cílové společnosti.

• jak firma získává klíčové zakázky a zda používá zprostředkovatele, agenty nebo success fee,
• vztahy s veřejným sektorem, veřejné zakázky, dotace a významná regulatorní rozhodnutí,
• nestandardní provize, dary, hospitality, poradenské a marketingové faktury,
• historická daňová a účetní rizika a neobvyklé transakce,
• trestní řízení, policejní úkony, podaná trestní oznámení nebo významné spory s trestněprávním přesahem,
• whistleblowingová oznámení a výsledky interních vyšetřování,
• compliance systém: nejen zda existuje, ale zda skutečně funguje,
• rizikové země, obchodní partnery a třetí osoby, jejichž jednání mohlo firmě přinést prospěch.

Důležité je pracovat s red flags. Pokud se objeví jedna neobvyklá provize, nemusí to znamenat trestný čin. Pokud ale vedle ní vidíte poradce bez reálného výstupu, zakázku od veřejného zadavatele a komunikaci typu „on to umí zařídit“, je důvod jít hlouběji.

U compliance systému je třeba prověřit také to, zda skutečně fungoval v době posuzovaného jednání. Jeho zavedení až po akvizici samo o sobě dřívější trestní odpovědnost neodstraňuje.

„Prodávající nám to přece zaručí ve smlouvě“

Ano, kvalitní transakční dokumentace je zásadní. Prodávající může dát konkrétní prohlášení a záruky, sjednat odškodnění za známé riziko, část kupní ceny lze zadržet nebo dát do úschovy a zjištěné riziko se může promítnout do ceny.  Smlouva by měla přesně upravit, při jaké události prodávajícímu vznikne povinnost plnit, komu má plnit a jak se částka vypočte. U konkrétního zjištěného rizika je vhodné sjednat samostatný závazek k finančnímu vypořádání jeho následků, včetně dopadů vzniklých přímo cílové společnosti. Důležité jsou také lhůty, limity, vliv již zpřístupněných informací a zajištění skutečné vymahatelnosti nároku.

Jenže smlouva mezi prodávajícím a kupujícím nezruší trestní odpovědnost společnosti ani nezaváže policii, státní zastupitelství nebo soud. Pokud se později ukáže trestní problém, dobře napsaná smlouva může kupujícímu pomoci získat náhradu od prodávajícího. Nemusí ale odstranit samotné trestní řízení, reputační škodu nebo provozní dopady na cílovou společnost.

Proto je lepší část rizika odhalit před podpisem než se o několik let později přít o to, zda porušení záruky skutečně nastalo a kolik škody způsobilo.

Co dělat, když při akvizici narazíte na problém

Red flag automaticky neznamená, že transakci musíte ukončit. Znamená, že je potřeba změnit způsob, jakým ji vyhodnocujete.

Může následovat cílená hloubková kontrola konkrétních plateb nebo zakázek, rozhovory s vybranými osobami, přezkum interního šetření, analýza e-mailové komunikace v právně přípustném rozsahu nebo prověření zprostředkovatelů. Podle výsledku lze při vyjednávání upravit cenu a podmínky transakce, sjednat zvláštní ochranu pro zjištěné riziko nebo transakci neuzavřít. Pokud již byla smlouva uzavřena, možnost transakci nedokončit či od smlouvy odstoupit závisí na sjednaných podmínkách a zákonných důvodech.

Pokud už indicie ukazují na možné trestné jednání, je vhodné od začátku zapojit trestního advokáta. Nejen kvůli právní kvalifikaci, ale také kvůli tomu, aby způsob prověřování sám nevytvořil další problém – například ztrátu důkazů, nevhodnou komunikaci nebo konflikt mezi zájmy společnosti a jednotlivých členů managementu.

Trestní due diligence není lov na kostlivce

Cílem není každou kupovanou společnost podezírat z kriminality. Stejně jako kontrolujete její dluhy, klíčové smlouvy nebo daňová rizika, má u větších a rizikovějších transakcí smysl prověřit také historické jednání, které by mohlo vést k trestní odpovědnosti firmy.

Zvlášť pokud kupujete firmu aktivní ve veřejných zakázkách, regulovaném prostředí, ve stavebnictví, v zahraničním obchodu nebo tam, kde významnou roli hrají zprostředkovatelé a provize.

Nejdůležitější věta na závěr: nový vlastník neznamená nový začátek právnické osoby. A podle aktuální judikatury může být potřeba trestní riziko řešit dokonce i u některých převodů, při nichž se nekupuje samotná společnost.

Advokátní kancelář Petráš Rezek pomáhá investorům a firmám spojit klasickou M&A due diligence s trestněprávním pohledem. Prověřujeme rizikové transakce, veřejné zakázky, zprostředkovatele, interní vyšetřování a funkčnost compliance systému. Pokud se objeví konkrétní red flag, umíme navrhnout další prověření i transakční opatření tak, aby investor věděl, co skutečně kupuje.

Protože nejdražší právní problém při akvizici může být právě ten, který v dataroomu vůbec nebyl.