Střet zájmů u veřejných zakázek financovaných z dotací

Při zadávání veřejných zakázek je zadavatel povinen přijímat taková opatření, aby nedocházelo ke střetu zájmů osob podílejících se na zadávacím řízení. Střet zájmů a povinnosti s tímto spojené se uplatní na všechny veřejné zakázky bez ohledu na jejich předpokládanou hodnotu, režim nebo zvolený druh zadávacího řízení.

Kdo se může dostat do střetu zájmů

Do střetu zájmů se mohou dostat osoby, které se podílí na průběhu zadávacího řízení nebo které mají nebo by mohly mít vliv na výsledek zadávacího řízení. Jedná se o každého, kdo se jakýmkoliv, byť i zanedbatelným, způsobem podílí na samotném průběhu celého zadávacího řízení. Může se jednat jak o zaměstnance zadavatele, tak i externí osoby spolupracující na zadávacím řízení, například poradci nebo administrátoři veřejných zakázek.

Definičním pojmem střetu zájmů je tzv. kvalifikovaný zájem, tedy zájem získat pro sebe osobní výhodu, anebo zájem snížit majetkový nebo jiný prospěch zadavatele. Pro střet zájmů je nutné, aby kvalifikovaný zájem měl určitou intenzitu. Intenzita musí být taková, aby ohrožovala nestrannost nebo nezávislost osoby v souvislosti se zadávacím řízením. Nicméně postačuje již samotné ohrožení nestrannosti nebo nezávislosti dané osoby, což znamená, že k faktickému narušení nestrannosti nebo nezávislosti nemusí dojít a postačí pouze možnost narušení.

Příklady střetu zájmů v praxi

Střet zájmů může být v praxi těžko uchopitelný. Evropský úřad pro boj proti podvodům uvádí jako příklad střetu zájmů i tyto situace:

manželka úředníka, který je u zadavatele pověřen sledováním zadávacího řízení, pracuje pro jednoho z účastníků zadávacího řízení osoba vlastní akcie společnosti a tato společnost se zúčastní zadávacího řízení, pro které je tato osoba jmenována do hodnoticí komise vedoucí pracovník zadavatele strávil týdenní dovolenou s výkonným ředitelem společnosti, která se účastní zadávacího řízení zahájeného zadavatelem úředník zadavatele a výkonný ředitel jedné ze společností, které se účastní zadávacího řízení, mají určité povinnosti ve stejné politické straně.

Jak přistupují ke střetu zájmů dotační orgány

V rozhodovací praxi či přístupu některých poskytovatelů dotací lze v posledním období pozorovat tendenci přísně posuzovat i relativně slabé personální či majetkové vazby mezi zadavatelem a dodavatelem, aniž by docházelo k reálnému vlivu na přípravu, zadání či plnění předmětu veřejné zakázky. K indikaci podezření na střet zájmů tak postačuje i velmi málo, a je na zadavatelích (příjemcích) se s těmito situacemi vypořádat.

Krácení dotace při střetu zájmů

V případě, že dotační orgán shledá, že v rámci veřejné zakázky došlo ke střetu zájmů, mohou být vůči zadavateli uplatněny nápravné finanční mechanismy – krácení dotace anebo stanovení odvodu, podle toho, v jaké fázi se příslušný projekt nachází.

Ke krácení dotace dochází v případě, že dotace nebyla prozatím vyplacena. Poskytovatel dotace může přistoupit ke krácení dotace již tehdy, pokud na základě zjištěných skutečností dospěje k závěru, že mohlo dojít k porušení právních předpisů nebo podmínek poskytnutí dotace. Krácení dotace by mělo být přiměřené tomu, jaká povinnost stanovená právním předpisem byla porušena. Například zkrácení v plné výši je dle judikatury Ústavního soudu možné uplatnit jen ve výjimečných případech. Nejvyšší správní soud se před několika lety zabýval tím, zda může poskytovatel vydat bez dalšího konečné rozhodnutí, kterým zkrátí dotaci. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu nakonec došel k závěru, že poskytovatel má takovou pravomoc učinit konečné rozhodnutí o krácení dotace.

Nejvyšší správní soud pak odkázal na to, že obranou proti takovému rozhodnutí je pouze správní žaloba. V případě, že dotační orgán zjistí střet zájmů ve veřejné zakázce až po poskytnutí dotace, považuje takovou situaci za porušení rozpočtové kázně. V takovém případě pak může dotační orgán uložit zadavateli odvody za porušení rozpočtové kázně, a to za neoprávněné použití peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu, Národního fondu nebo státních finančních aktiv. Zjednodušeně řečeno, jde o porušení povinnosti stanovené příjemci právním předpisem, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace nebo porušením podmínek, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty.

Hlavním účelem odvodu za porušení rozpočtové kázně je tak navrácení původně poskytnutých finančních prostředků zpět do veřejného rozpočtu, ze kterého byly poskytnuty. U státních dotací spravují odvody a penále podle daňového řádu finanční úřady a proti odvodům lze využít i odvolání dle daňového řádu.

V souvislosti s odvody zároveň nelze zapomenout na penále, které představuje platbu za prodlení s úhradou odvodů, a to za každý den prodlení.

Hranice toho, kdy se jedná o střet zájmů je poměrně tenká a zdá se, že se objevuje trend, kdy dotačnímu orgánu stačí i sebemenší vazba mezi zadavatelem a dodavatelem. Proto doporučujeme zvlášť dbát při zadávání veřejných zakázek na kontrolu střetu zájmů a snažit se případnému střetu co nejvíce předcházet, a to již od přípravné fáze.

Dotace Evropské unie a finanční opravy

V případě dotací spolufinancovaných Evropskou unií se uplatní i finanční kontrola dle evropských právních předpisů. Dle pokynů zveřejněných Ministerstvem financí – Pokyny ke stanovení finančních oprav, jež mají být provedeny u výdajů financovaných Unií v rámci sdíleného řízení v případě nedodržení pravidel pro veřejné zakázky, platí, že v případě, že v zadávacím řízení dojde k nesrovnalostem kvůli střetu zájmů, měla by se uplatnit oprava ve výši 100 % poskytnuté dotace. To prakticky vede k povinnosti vrátit celou poskytnutou dotaci.

V případě, že byste rádi nastavili přípravu zadávacího řízení tak, abyste co nejúčinněji předcházeli střetu zájmů, případně jste již v situaci, kdy Vám dotační orgán při kontrole zadávacího řízení konstatoval střet zájmů, neváhejte se na nás obrátit. Naši specialisté se s Vámi pokusí najít to nejvhodnější řešení.