Dříve či později se s tím bohužel setká každý. Řízení o pozůstalosti není věcí, kterou by kdokoliv rád řešil. Existuje však několik možností, jak se na tento okamžik předem připravit, stejně tak jako možností, jako se s touto situací následně vypořádat.

Úvodem lze určitě doporučit začít řešit otázky související s děděním dříve, než vůbec nastane. Takto lze totiž řešit nejen to, kdo bude nakonec dědicem, ale také to, co za majetek bude dědit.

Občanský zákoník upravuje hned několik způsobů, jak změnit okruh svých zákonných dědiců. Lze tak učinit závětí, prohlášením o vydědění či dědickou smlouvou, ale i dalšími instituty dědického práva. Výběr té nejvhodnější varianty je ovšem důležité zvážit a posoudit s ohledem na okolnosti každého jednotlivého případu, a je tedy vhodné se poradit s advokátem.

Vhodné je určitě také zvážit, zda neřešit převod majetku (zejména nemovitých věcí) na děti či jiné blízké osoby ještě za života, což ve svém důsledku může ušetřit nejen značné finanční náklady následně vynaložené v řízení o pozůstalosti, ale mnohdy také rodinné vztahy.

Do styku s řízením o pozůstalosti se lze dostat také v postavení dědice. Toto řízení je řízením soudním, které se však koná takřka výhradně u notáře (jako pověřeného soudního komisaře). Jeho průběh se odvíjí zejména od toho, jaký majetek a jaké dluhy zůstavitel zanechal, jaký je okruh zákonných dědiců zůstavitele a zda zůstavitel zanechal pořízení pro případ smrti.

Hlavní smysl a účel řízení o pozůstalosti lze zjednodušeně shrnout jako zjištění veškerého majetku zůstavitele a jeho rozdělení mezi dědice. Cesta k tomuto cíli je však různá a často i poměrně komplikovaná.

A jak tedy v souvislosti s řízením o pozůstalosti využít advokáta? Po domluvě s klientem může pomoci zejména v těchto záležitostech:

  1. Vysvětlení celého průběhu řízení o pozůstalosti, včetně možných způsobů jeho ukončení.
  2. První návštěva notáře spočívající ve zjišťování majetku a okruhu dědiců zůstavitele.
  3. Zjišťování majetku a dluhů (aktiv a pasiv) zůstavitele.
  4. Zajišťování potřebných listin pro notáře.
  5. Komunikace s ostatními dědici a notářem.
  6. Hlavní a často i konečné jednání u notáře, kde se řeší zpravidla tyto otázky:
  7. dědická nezpůsobilost,
  8. platnost a pravost pořízení pro případ smrti, existuje-li,
  9. odmítnutí, neodmítnutí či přijetí dědictví,
  10. uplatnění či neuplatnění výhrady soupisu,
  11. stanovení obvyklé ceny majetku patřícího do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky,
  12. vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů zůstavitele a pozůstalé manželky,
  13. určení obvyklé ceny majetku a jiných aktiv pozůstalosti, výše dluhů a dalších pasiv pozůstalosti a čisté hodnoty pozůstalosti,
  14. uzavření dohody dědiců o rozdělení pozůstalosti či jiné vypořádání majetku a jiných aktiv pozůstalosti.

Lze se také ocitnout v situaci, kdy zemřelý byl naším dlužníkem. To však neznamená, že bychom se měli rozloučit se svými nároky. Pohledávky vůči zůstaviteli lze až na několik zákonných výjimek přihlásit do řízení o pozůstalosti a následně se domáhat jejich uspokojení proti dědicům. I v takovém případě je advokát schopen klienty zastupovat a poskytnout jim potřebnou pomoc k vymáhání jejich pohledávek.

Ať už chcete řešit dědictví či řízení o pozůstalosti z jakékoliv pozice a v jakékoliv době, neváhejte se obrátit na Advokátní kancelář Petráš Rezek, konkrétně pak na našeho specialistu Mgr. Jakuba Suchého, a to na telefonním čísle 602 579 173 nebo na emailové adrese jakub.s@petrasrezek.cz. Vaši situaci a vaše dotazy posoudíme, probereme s vámi možná řešení a v případě zájmu rovněž provedeme či zajistíme všechny potřebné úkony či jednání.

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Řešíte stejný nebo podobný právní problém?
Napište nám.