V rámci naší praxe se setkáváme s případy, kdy pojišťovny požadují po provozovatelích motorových vozidel uhrazení částky, kterou vyplatily poškozenému v rámci pojistného plnění, a to jako tzv. regresní nárok. Mnoho provozovatelů a řidičů motorových vozidel nemá povědomí o tom, že i v případě, kdy jsou řádně pojištěni pro případ odpovědnosti z provozu motorového vozidla, po nich může pojišťovna následně požadovat úhradu částkykterou vyplatila poškozenému. Přičemž v mnoha případech se vůbec nemusí jednat o zanedbatelné částky.

Zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“) obsahuje v § 10 taxativní výčet případů, kdy může pojišťovna požadovat regresní náhradu. 

Pojišťovna má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnila v těchto případech:

  • Újma byla způsobena úmyslně – jedná se například o situace, kdy řidič jednoho vozidla úmyslně nabourá jiné vozidlo, nebo například úmyslně srazí chodce. Ačkoliv se může zdát tato situace jako velmi málo pravděpodobná, tak i s těmito případy jsme se v rámci naší praxe již setkali.
  • Řidič nesplnil povinnost podle Zákona sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření. Na tomto místě je nutno zmínit, že regresní nárok nevzniká vždy, když nesepíšete společný záznam o nehodě nebo nehodu neoznámíte policii. Regresní nárok vzniká pouze za situace, kdy bez zřetele hodného důvodu nebyl sepsán společný záznam o nehodě, nebo nehoda nebyla oznámena a tato skutečnost znemožnila řádné šetření pojistné události ze strany pojišťovny. Mezi zřetele hodné důvody patří například zdravotní stav pojištěného po dopravní nehodě, zdravotní stav jeho příbuzných apod.
  • Řidič opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Opětovně se jedná o situace, kdy řidič motorového vozidla porušil některou ze svých zákonných povinnost po vzniku dopravní nehody. Stejně jako v předchozím případě nevzniká regresní nárok vždy, ale pouze za situace, kdy bez zřetele hodného důvodu dojde k opuštění místa dopravní nehody nebo k jinému jednání, které znemožní zjištění příčiny vzniku dopravní nehody.
  • Řidič způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně. Jedná se o případy použití vozidla proti vůli jeho vlastníka (např. odcizené vozidlo) nebo v rozporu s jeho pokyny.
  • Pojištěný nebo řidič neoznámil dopravní nehodu pojišťovně a v důsledku tohoto neoznámení byla pojišťovně znemožněno nebo značně ztíženo vyšetření dopravní nehody. V tomto případě vzniká regresní nárok za situace, kdy řidiči nebo pojištěnému nebrání v oznámení dopravní nehody důvody hodné zvláštního zřetele. K tomu, co je možno považovat za důvody hodné zvláštního zřetele odkazujeme na výše uvedené.
  • Řidič se bez zřetele hodného důvodu odmítl podrobit na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.
  • Řidič řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. V dalším odkazujeme na náš dřívější článek věnující se problematice řízení vozidla bez příslušného řidičského oprávnění.
  • Řidič řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo. Jedná se o případy, kdy byl řidiči pravomocně uložen (soudem či správním orgánem) zákaz činnosti řízení motorových vozidel.
  • Řidič řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo.

V praxi patří mezi nejspornější případy situace, kdy je dopravní nehoda způsobena špatným technickým stavem vozidla. Pojišťovna má proti pojištěnému regresní nároku, pokud prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Jedná se o případy, kdy sice má vozidlo platnou technickou kontrolu, avšak vykazuje takové vady, které byly příčinou dopravní nehody. Pojišťovny v těchto případech požadují po provozovateli vozidla úhradu pojistného plnění. Z tohoto důvodu jsou tyto situace častým předmětem rozhodovací činnosti soudů všech úrovní. Na tomto místě považujeme za nezbytné poukázat na značný posun v rozhodovací činnosti soudů v poslední době, kdy došlo k omezení možnosti pojišťoven domáhat se regresní náhrady. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 10.6.2020, č. j. 31 Cdo 475/2020-244, uzavřel, že z hlediska porušení povinnosti podle § 10 Zákona je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá. Jedná se o případy, kdy pojištěný například ignoroval zřejmé nedostatky technického stavu vozidla, nerespektoval signalizaci na palubní desce, nereagoval na nezvyklé chování provozovaného vozidla, nebo porušil zákonnou (či podzákonnou) povinnost související s péčí o technický stav vozidla.

Druhým případem, kdy může pojišťovna požadovat regresní náhradu, jsou situace, kdy technická způsobilost k provozu vozidla nebyla schválena, a toto porušení povinností bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy. Jedná se o případy, kdy vozidlo nemá platnou technickou kontrolu, a současně porušení této povinnosti bylo příčinou vzniku škody.

Nutno podotknout, že pojišťovna může v některých případech požadovat regresní náhradu jak po řidiči, tak po provozovateli vozidla. Je ponecháno na rozhodnutí pojišťovny, vůči komu svůj nárok uplatní. Zákon zakládá solidární odpovědnost provozovatele vozidla a řidiče vozidla v případech, kdy vozidlo řídila osoba, která nebyla držitelem řidičského oprávnění, osoba, které byl uložen zákaz činnosti řízení vozidel a konečně osoba pod vlivem alkoholu a psychotropních látek. Provozovatel vozidla může společně s řidičem odpovídat i za situace, kdy takové osobě řízení vozidla předal. Pojištěný odpovídá společně a nerozdílně s řidičem vozidla neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.

Pokud vůči Vám pojišťovna uplatňuje nárok na regresní úhradu ve světle shora uvedeného, neváhejte se na nás obrátit, rádi vám poradíme. Kontaktní osobou je v tomto případě Mgr. Šárka Doležálková a spojit se s ní můžete telefonicky na čísle +420 601 323 787 nebo e-mailem na sarka@petrasrezek.cz.

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Řešíte stejný nebo podobný právní problém?
Napište nám.