NĚKOLIK DALŠÍCH POZNÁMEK K PROBLEMATICE DODATEČNÉHO POVOLENÍ STAVBY VE SVĚTLE STÁVAJÍCÍ I NOVÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY
Na našem blogu jsme Vás již dříve informovali o problematice dodatečného povolování staveb ve světle nového stavebního zákona (tj. zákona č. 283/2021 Sb., dále jen „nový stavební zákon“), který nabude účinnosti dne 1. 1. 2024. Nyní bychom Vás chtěli upozornit na aktuální vývoj správní judikatury vztahující se k dodatečnému povolení staveb dle stávajícího zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), zejména se zaměříme na charakter zákonem stanovené lhůty 30 dní k podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Dále Vám pak v tomto článku stručně shrneme novinky, které přináší nyní projednávaná novela nového stavebníka zákona v oblasti dodatečného povolování staveb.
Dodatečné povolení staveb ve světle stávajícího stavebního zákona
Dle aktuálně platného stavebního zákona platí, že stavební úřad s Vámi zahájí řízení o odstranění stavby dle § 129 stavebního zákona, pokud provádíte nebo jste provedli stavbu bez rozhodnutí vyžadovaného stavebním zákonem nebo bez opatření nebo jiného úkonu toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním. Současně Vás stavební úřad v oznámení o zahájení řízení poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů ode dne zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o dodatečném povolení stavby. Pokud stavební úřad dodatečně stavbu povolí, následně zastaví řízení o odstranění stavby. Pokud však stavební úřad dodatečně stavbu nepovolí, bude pokračovat v řízení o odstranění stavby.
Stavbu uvedenou v § 129 odst. 1 písm. b) stavebního zákona lze dodatečně povolit, pokud stavebník nebo její vlastník prokáže, že
- není umístěna v rozporu s cíli a úkoly územního plánování, politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací a s územním opatřením o stavební uzávěře nebo s územním opatřením o asanaci území nebo s předchozími rozhodnutími o území,
- není prováděna či provedena na pozemku, kde to zvláštní předpis zakazuje nebo omezuje,
- není v rozporu s obecnými požadavky na výstavbu nebo s veřejným zájmem chráněným zvláštním právním předpisem.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2023, č. j. 3 As 260/2020-42
V praxi vyvstala otázka, zda shora uvedená lhůta k podání žádosti o dodatečné povolení stavby je lhůtou propadnou (tj. jejíž zmeškání má za následek ztrátu práva), či lhůtou pořádkovou (tj. jejíž zmeškání nemá za následek ztrátu práva). Na tuto otázku odpověděl Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) ve svém rozsudku ze dne 30. 1. 2023, č. j. 3 As 260/2020-42, v němž jednoznačně potvrdil závěr, že se jedná o lhůtu propadnou. Tento závěr odpovídá historickému a teologickému výkladu institutu zahájení řízení o dodatečném povolení stavby, jakož tomuto odpovídá i samotná jazyková formulace, která je užita v ust. § 129 odst. 2 stavebního zákona.
Pokud stavebník tedy nedodrží lhůtu 30 dní k podání žádosti o dodatečné povolení stavby, bude muset nést negativní následek v podobě ztráty práva na vedení řízení o dodatečném povolení stavby.
Pokud stavebník tedy nedodrží lhůtu 30 dní k podání žádosti o dodatečné povolení stavby, bude muset nést negativní následek v podobě ztráty práva na vedení řízení o dodatečném povolení stavby
Současně se v této souvislosti NSS vyjádřil k dosavadní praxi stavebních úřadů, které věcně projednávají opakované žádosti o dodatečné povolení stavby, k níž uvedl: „NSS si je vědom existence praxe, kdy stavební úřady přistupují k věcnému projednávání opakovaných žádostí (za situace, kdy se nejedná o žádosti spojené s obstrukcemi stavebníka či vlastníka stavby). NSS chápe tento postup stavebních úřadů jako jistou procesní opatrnost odrážející reparační, nikoliv sankční charakter řízení o odstranění stavby a řízení o dodatečném povolení stavby (jak ostatně správně uvedl stěžovatel). Krajský soud ovšem v napadeném rozsudku poukázal na celou řadu institutů správního řádu, které v řízení o dodatečném povolení stavby dávají stavebníkům či vlastníkům stavby procesní možnosti, jejichž úspěšné uplatnění může vést k pozitivnímu výsledku řízení (možnost doplnit chybějící podklady dle § 45 odst. 2 správního řádu, možnost přerušit řízení za účelem opatření podkladů dle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu či možnost využít institutu prominutí zmeškání úkonu, a to podáním žádosti dle § 41 správního řádu). K tomuto NSS dále v obecné rovině odkazuje též na možnost žadatele vyvolat nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci, pokud bude novým rozhodnutím vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta (§ 101 písm. b) správního řádu). Nové rozhodnutí lze vydat v případě změny skutkových či právních okolností, eventuálně při nápravě předchozího nesprávného právního názoru, který správní orgán v předchozím řízení zaujal. Limitem pro vydání nového rozhodnutí je právní moc rozhodnutí o odstranění stavby, překážkou zde naopak není lhůta uvedená v § 129 odst. 2 stavebního zákona, neboť nové řízení ve věci běží na základě původní žádosti.“
NSS ve shora zmíněném rozsudku tedy potvrdil, že možnost nápravy stavu (tj. provedení stavby bez povolení nebo v rozporu s ním) doplňují vedle žádosti o dodatečné povolení stavby i shora zmiňované instituty správního řádu, kdy pro všechny tyto prostředky je však charakteristické to, že vyžadují aktivitu stavebníka. Stavebník se však nemůže spoléhat na to, že pokud by byl v první žádosti nečinný, že by mohl zhojit tuto situaci prostřednictvím dalších opakovaných žádostí.
V případě, že máte tedy na svém pozemku provedenou stavbu bez povolení, doporučujeme tuto situaci urychleně řešit a zavčasu požádat o dodatečné povolení Vaší stavby. S ohledem na shora uvedený rozsudek též plně doporučujeme, abyste v případném řízení o dodatečném povolení stavby byli dostatečně aktivní, abyste mohli dosáhnout požadovaného výsledku.
Lhůta k dodatečnému povolení stavby ve světle nového stavebního zákona a související novinky zapracované v novele nového stavebního zákona
Problematika dodatečného povolení staveb je upravena též v novém stavebním zákoně, a to konkrétně v jeho ust. § 255 a násl. Lhůta k podání žádosti o dodatečné povolení stavby je opět stanovena v délce 30 dnů. V novém stavebním zákoně je však explicitněji vyjádřeno, že pokud nebude tato zákonná lhůta stavebníkem dodržena, nebude možné stavbu dodatečně povolit. Z tohoto je tedy patrno, že i dle nového stavebního zákona se bude jednat o lhůtu propadnou.
Lhůta k podání žádosti o dodatečné povolení stavby je opět stanovena v délce 30 dnů. V novém stavebním zákoně je však explicitněji vyjádřeno, že pokud nebude tato zákonná lhůta stavebníkem dodržena, nebude možné stavbu dodatečně povolit.
Jak je Vám jistě obecně známo již z médií, dne 24. 3. 2023 byla na 53. schůzi Poslanecké sněmovny schválena novela nového stavebního zákona (sněmovní tisk č. 330), která byla postoupena Senátu. Jak je z této novely a související důvodové zprávy zřejmé, tak nový stavební zákon výslovně vyloučí, aby byly žádosti o dodatečné povolení stavby podávány opakovaně (resp. žádosti o vydání nového rozhodnutí), a to i přesto, že již byla taková žádost dříve zamítnuta. Novela tedy výslovně vylučuje aplikaci ust. § 101 správního řádu, které je i s ohledem na shora citovaný rozsudek NSS využíváno některými stavebníky z důvodu obstrukcí. Nový stavební zákon tedy počítá s dalším zpřísněním dodatečného povolování staveb, což odpovídá již dříve vyjádřené snaze zákonodárce ztížit tento proces. Jak vyplývá ze statistiky Ministerstva pro místní rozvoj, jedna z deseti staveb nyní vzniká zcela nelegálně.
V nyní projednávané novele nového stavebního zákona se též počítá s tím, že pokud bude předmětem dodatečného povolení stavba, kterou lze po dokončení užívat pouze na základě kolaudačního rozhodnutí, může být součástí žádosti o dodatečné povolení také žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí, kdy obě tato řízení budou vedena společně ve smyslu § 140 správního řádu a výsledkem takového řízení bude společné rozhodnutí.
Jak jsme Vás již v našem předchozím článku informovali, tak dle nového stavebního zákona bude možné stavbu dodatečně povolit, pokud povinný prokáže splnění podmínek podle § 193 (pozn. nová formulace užitá v novele nového stavebního zákona) a a) jednal v dobré víře, b) stavba nebude vyžadovat povolení výjimky z požadavků na výstavbu a c) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena. Novela počítá s případným změkčením podmínky uvedené pod písm. b), když do § 256 vkládá nový odstavec 2, který zní: „Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka podle odstavce 1 písm. b) za splněnou. Ustanovení § 187 odst. 2 až 4 se použije obdobně.“ Samozřejmě možnost uplatnění citovaného ustanovení záleží na tom, zda Vám sousedé dají souhlas či nikoliv, ale i tak je možné toto považovat za určité změkčení již nyní nastavené tvrdé právní úpravy v oblasti dodatečného povolování staveb, která bude účinná od 1. 7. 2023.
Závěr
Závěrem tedy lze zdůraznit, že lhůta pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby je lhůtou propadnou, a to jak podle stávajícího stavebního zákona, tak i podle nového stavebního zákona. V případném řízení o odstranění stavby neotálejte s podáním žádosti o dodatečné povolení stavby a v souvisejícím řízení buďte aktivní, abyste se vyhnuli případným negativním důsledkům spojených s případnou neaktivitou. Jak je patrno ze shora uvedeného, dodatečné povolení stavby bude v novém stavebním zákoně zpřísněno mimo jiné i o nemožnost podávání žádostí o vydání nového rozhodnutí, pokud byla žádost o dodatečné povolení stavby zamítnuta. Obecně bude platit, že nová právní úprava dodatečného povolování staveb bude mnohem přísnější a bude mnohem těžší stavbu dodatečně povolit, takže plně doporučujeme jakékoliv Vaše stavební práce před jejich zahájením nejprve konzultovat s místně příslušným stavebním úřadem.
Pokud Vás zajímá cokoliv v problematice stavebního práva, neváhejte se na nás obrátit. Naši odborníci ze stavebního oddělení jsou Vám připraveni pomoci.