Vlastník pozemku – právo myslivosti a honitba

Na problematiku vztahů, resp. vzájemných práv a povinností, se nás vlastníci (nejčastěji výměrou menších) pozemků, honební společenstva a myslivecké spolky opětovně ptají. A to nejen v souvislosti s koncem měsíce března, kdy je splatná náhrada za užívání pozemků k výkonu práva myslivosti. Rozebereme ji proto v tomto a v následujících článcích prostřednictvím nejčastějších otázek. A začneme „od lesa“ dotazem, který se k tomuto tématu pojí.

Jsem vlastník pozemku, mohu na něm vykonávat právo myslivosti?

Skutečnost, že je někdo vlastníkem (případně spoluvlastníkem, avšak v dalším textu budou pro jednoduchost zmiňováni jen vlastníci) pozemku, neznamená, že je oprávněn na něm vykonávat právo myslivosti. Myslivost lze totiž provozovat jen v rámci uznané honitby, která je tvořena souvislými honebními pozemky (§ 17 odst. 1, 2 zákona č. 449/2001 Sb., zákona o myslivosti). 

Skutečnost, že je někdo vlastníkem (případně spoluvlastníkem, avšak v dalším textu budou pro jednoduchost zmiňováni jen vlastníci) pozemku, neznamená, že je oprávněn na něm vykonávat právo myslivosti.

Je nutné také podotknout, že pro to, aby někdo mohl „být myslivcem“, musí splnit řadu dalších podmínek (např. musí složit zkoušky z myslivosti).

Které pozemky jsou honební? 

Zákon definuje honebními pozemky jako všechny pozemky, mimo pozemky nehonební (§ 2 písm. f) zákona o myslivosti). A kterými pozemky se tedy rozumí ty nehonební? Jejich úplný výčet lze nalézt v ustanovení § 2 písm. e) zákona o myslivosti. Jsou to pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, veřejná a neveřejná pohřebiště a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti. 

Jak vzniká uznaná honitba a kdo je jejím držitelem?

Návrh na uznání honitby mohou podat vlastníci souvislých honebních pozemků. Jakým způsobem bude konkrétní vlastník postupovat, se odvíjí od výměry jeho pozemků. Pokud souvislé honební pozemky dosahují min. 500 ha, může podat návrh na uznání „vlastní honitby“ (tento název může být zavádějící, protože do této honitby mohou být přičleněny pozemky i jiných vlastníků). Vlastníci menších pozemků se mohou spojit se „sousedními“ vlastníky a pokud výměra jejich souvislých honebních pozemků v součtu dosáhne min. 500 ha, mohou vytvořit honební společenstvo. To, resp. jeho přípravný výbor, pak může podat návrh na uznání „společenstevní honitby“.

Pokud jsou výše uvedení navrhovatelé úspěšní, stanou se držiteli honitby, tedy osobou, které byla rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti honitba uznána (§ 2 písm. m) zákona o myslivosti). Držitel honitby pak může být i jejím uživatelem, pokud ji sám využívá (používá se označení, že ji využívá na „vlastní účet“ nebo „ve vlastní režii“) nebo ji může pronajmout, resp. propachtovat, jinému – typicky mysliveckému spolku („mysliveckému sdružení“), se kterým pak uzavře smlouvu o nájmu honitby (§ 2 písm. n) a § 33 zákona o myslivosti). Myslivecký spolek se tak stane uživatelem honitby.

Je možné, abych byl jako vlastník honebního pozemku při tvorbě honitby „pasivní“ a můj pozemek byl přesto součástí honitby?

Ano, je to možné. Dle zákonné úpravy totiž platí, že honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, orgán státní správy myslivosti (obecní úřad obce s rozšířenou působností) přičlení zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění (§ 30 odst. 1 zákona o myslivosti). Mezi tyto zásady je nutné řadit hlavně „řádnou péči a chov zvěře spočívající v regulaci populací jednotlivých druhů, udržování kvality genofondu, zlepšování životních podmínek zvěře a zajištění řádné tvorby honiteb, dále pak udržování kvality životního prostředí a s tím související omezování škod způsobených zvěří na lesních a zemědělských pozemcích“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 4. 2017, č.j. 2 As 169/2016-49). 

K tomuto přičlenění může dojít při „tvorbě“ honitby – v řízení o uznání honitby (dle § 29 zákona o myslivosti) nebo později v řízení o změně honitby (dle § 31 odst. 1–4). Podnět k přičlenění honebních pozemků může vzejít přímo ze strany orgánu státní správy nebo o něj může požádat navrhovatel honitby – vlastník či vlastníci pozemků („v rámci honitby“). Zákonná úprava přímo předpokládá, že mezi vlastníky pozemků „v rámci honitby“ a pozemků „přičleňovaných“ může vzniknout o přičlenění dohoda, není to však nutnost (§ 18 odst. 4 zákona o myslivosti).

Podnět k přičlenění honebních pozemků může vzejít přímo ze strany orgánu státní správy nebo o něj může požádat navrhovatel honitby – vlastník či vlastníci pozemků („v rámci honitby“).

Jak často vznikají nové honitby a nová honební společenstva? Do kdy se musím jako vlastník honebního pozemku „přidat“ k honebnímu společenstvu, abych byl jeho členem?

Nové honitby nevznikají v pravidelných časových intervalech (např. každý rok). Často bývají neměnné roky, mnohdy i celá desetiletí. Podobné je to pak s honebními společenstvy. 

Vlastník honebního pozemku se však může stát členem honebního společenstva i po období jeho vzniku, resp. po podání návrhu na uznání „společenstevní honitby“ a rozhodnutí o jejím uznání. Nemusí tedy dodržet žádnou lhůtu, po jejímž uplynutí by mu byl vstup do honebního společenstva znemožněn. Samotný průběh vstupu – vzniku členství, se však bude v jednotlivých případech lišit.

Na tomto místě je nutné upozornit, že se v praxi velmi často setkáváme se situací, kdy vlastník honebního pozemku členem honebního společenstva již je a neví o tom. V otázce členství se totiž často chybuje.

Závěr

Vlastník pozemku pro uplatňování svých práv musí vědět, zda je jeho pozemek honební či nehonební. Avšak ani v případě, že se jedná o pozemek honební, právo na něm vykonávat myslivost mu automaticky nevzniká. Tu lze totiž provozovat jen v rámci uznané honitby, jejímž držitelem bývá v případě pozemků s menší výměrou honební společenstvo a jejím uživatelem typicky myslivecký spolek.

V problematice vztahu mezi vlastníkem honebního pozemku a honebním společenstvem, resp. v otázce členství v honebním společenstvu, se často chybuje. Protože je zásadní pro vzájemná práva a povinnosti, včetně finančních nároků, zaměříme se na tato témata v následujících článcích.

Pokud ve výše uvedených oblastech potřebujete právní pomoc, můžete se obrátit na naši specialistku na právo v lesnictví a zemědělství Mgr. Ing. et Ing. Zuzanu Valeriánovou, Ph.D. Kontaktovat ji můžete telefonicky na čísle 725 436 814 nebo e-mailem na adrese zuzana.v@petrasrezek.cz.

KONTAKTNÍ FORMULÁŘ

Řešíte stejný nebo podobný právní problém?
Napište nám.